Neko

Já fakt asi nepochopím logiku mých snů, někdy jsou veselý potom zase smutný či dokonce strašidelný a potom je nechápu. No tak jdu na to:

Jdu s mojí sestrou lesem (připomíná mi to les kam jezdíme v létě s tátou), je šero a prostě se prodíráme, v podvědomí vím, že jdeme do Přibramy (z Prahy je to do Příbramy asi 45km). Jdeme pořád lesem, když v tom se před námi objeví dům mojí tety Líby (už asi vím logiku toho snu, u tety Líby jsem už nebyla asi 5měsíců, taky jsem jí navštívila aspoň ve snu). No... a najednou sedím v autobuse na dvojsedačce sama a přede mnou je moje sestra a sestřenice Míša. Baví se jenom spolu a mě si nevšímají. Docela mě to v tom snu mrzí (i když tak je to spíš i ve skutečnosti jsou si nejblíž věkově). Vím že jedeme po jižní spojce a jsme v Praze.

A to je konec snu.