Neko

Nevím jak vy, ale já mám celý den pocit jako kdyby vedle mne někdo stál. Pořád vedle sebe vidím postavu v černém hábitu, které není vidět do tváře. Je to nepříjemný pocit. Třeba teď jsem si myla vlasy a vždy když jsem otevřela oči na okamžik jsem ji zahlídla. Nevím co, nebo kdo, by to mohl(o) být. Nikdo ani nic mne nenapadá.

Tento pocit nebyl silný ve škole jak tady, doma. Jsem tu sama, to to ještě dokresluje. Začalo to když jsem šla domů z nádraží. To jako by mně někdo sledoval očima.

Hm, hm, hm.... doufám že to nebude nic horšího než je teď. Nerada bych, aby to ke mně šlo.

A zase! Sedím v obýváku a mám pocit jako by někdo stál za kytkou, asi 2 metry od mně. Bojím, bojím.